Oficiálne stránky organizácie LARPov v Čechách a na Slovensku
Mutanti

Zombie

zomb

I přes tento zažitý název se nejedná o takové zombie, jaké známe z horrorových filmů. Zombie jsou stalkeři, kteří byli vystaveni PSI záření v takové míře, aby jim trvale poškodilo mozek a udělalo z nich bezduché tvory hnané pouze primitivními pudy – zabíjet a žrát všechno živé. Jeden z dalších možných vzniků je působení záření Blowoutu v případech, kdy si stalkeři nenajdou dostatečný kryt. Člověk nedostane natolik vysokou dávku, aby byl spálen, či zabit, ovšem dostatek na vypálení mozku a přeměnu na zombie. Některým zombie zůstává schopnost používat střelnou zbraň, proto mohou být nebezpečné. Nejsou ovšem schopny zbraň používat efektivně, střílí pouze odhadem směrem k cíli.

I přesto, že se jedná o jednoho z nejslabších mutantů, kteří se v Zóně vyskytují, je vzhledem k nečinnosti nervové soustavy zombie schopna přežít velké množství zásahů.

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem 2.

 

Snork

snork

Tito Mutanti nejsou a ani nemohou být považováni za lidi, i když jimi kdysi dávno možná bývali. Předpokládá se, že tito mutanti vznikají působením anomálií, radioaktivity a dalších, neznámých vlivů na lidský organizmus. Faktem ovšem je, že se pohybují jak po dvou, tak po čtyřech, nebo nějak mezi tím. Na rozdíl od zombie jsou inteligentní, i když jen lehce nad úrovní šimpanzů. Dokáží vycítit nebezpečí a většinou se pokusí ukrýt. Pokud jsou zahnáni do úzkých, brání se drápy nebo primitivně zhotovenou zbraní. Byl však viděn i exemplář se starým armádním nožem a dokonce jeden s pistolí. Taktéž starou, rezavou a bez nábojů. Stalkery většinou nechávají být, ale v noci mohou být nebezpeční, obzvláště, když stalker šlápne na nějakého spícího.

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem 4.

 

Upír

upir

Mezi stalkery běžně známý jako Bloodsucker, veterány též zvaný Cucák, je vcelku často se vyskytujícím typem mutanta. To ovšem neznamená, že by měl sklony jiných, v Zóně se často objevujících mutantů, zvykat si na lidské obyvatele, natož je v ní respektovat. Je to skutečný predátor vyhledávající kontakt i přes to, že zná rizika střetu s vyzbrojenými stalkery. Má humanoidní postavu, avšak zcela odlišné vzpřímené držení těla, narozdíl od Snorka. Je především nočním lovcem, přes den se ukrývající v bunkrech a jeskyních. Všem nováčkům je tedy silně doporučováno držet se při rozbřesku a západu dál od podobných zařízení. Nejeden stalker se už vrátil do tábora s tím, že byl v bunkru napaden vracejícím se nebo odcházejícím upírem. Jeho kolegové už takové štěstí s návratem neměli. Je to velice zákeřný a vypočítavý lovec s jistou dávkou inteligence. Před rokem byl dokonce zaznamenán případ, kdy se nechal zavařit Svářečem do nemocnice plné lidí.

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem 6.

 

Kontrolér

nasept

Jedná se o mutanta který si uvědomuje svě spojení s Noosférou a sám se tituluje jako emisar Zóny. Není známo jakým vývojem prošel jeho organismus, faktem je, že dokáže na dálku vycítit přítomnost jakýchkoli bytostí a napojit se na jejich mozkové vlny. Po úspěšném spojení dochází k totálnímu ovládnutí dané bytosti. Je to jediný mutant, který je skutečně inteligentní a dokáže uvažovat. Většinou ovládne nějaké území na kterém se usídlí. Na svoji obranu pak využívá nižší zmutované bytosti. Je velmi těžké ho zlikvidovat a zatím se nepodařilo zajmout živý exemplář. Podle některých studií je to prý nemožné. Jeden ze stalkerů vyprávěl, že se setkal s Našeptavačem, který dokázal ovládnout najednou pět vojáků a poslat je navzájem proti sobě. Ale u ohně se toho napovídá…

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem 7.

 

Vlkodav

vlkod

Tento typ mutanta se vyskytl a byl zaznamenán až velice dlouho po ustálení situace v Zóně. Lze jej popsat jako hybrida mezi pseudopsem a člověkem, a to jak vzhledově, tak chováním. Je poměrně velký a robustní (zhruba 2m výška, váha se odhaduje na 90-130 kg), přesto se však umí pohybovat velice tiše – po dvou, nebo po čtyřech.

Kůže je porostlá srstí, dobře chrání před většinou tržných ran, které může vlkodav utrpět při lovu, či boji o teritorium s jinými mutanty. Zranění střelnými zbraněmi dokáže neskutečně rychle regenerovat a jen šťastné zásahy velkorážních zbraní jej dokáží okamžitě zlikvidovat. Jsou zaznamenány případy, kdy mutant, zasažený z mnoha automatických pušek znovu „ožil“ a ty, kteří jej ohledávali, pozabíjel. Je jisté, že takováto schopnost regenerace je více než úžasná a nabízí širokou škálu možností pro medicínské výzkumy. Paradoxně je tento mutant velice vzácný a získat vzorek se nikomu zatím nepodařilo.

Co se chování týče, je teritoriální, samotářský a na svém území netoleruje narušitele. Je schopen tolerovat jen pseudopsy, které umí ovládat, ostatní zvířecí mutanty loví pro potravu. Není známo, jak reaguje na přítomnost „vyšších“ mutantů, jako jsou našeptavači, či Svářeč. Na přítomnost lidských narušitelů reaguje agresivně, ale neútočí bez rozmyslu. Je schopen překvapivých útoků ze zálohy, využívá terén a dle výpovědí stalkerů je schopen ohodnotit sílu nepřítele a případně se vyhnout boji, což ukazuje na známky inteligence.

Co je ověřené, že z nějakého důvodu občas sbírá artefakty, nebo je přemisťuje na jiná místa, zdánlivě beze smyslu. Říká se, že artefakty hlídá a jejich odcizení jej dokáže rozzuřit.

Z těchto faktů vyplývá doporučení pro výzkumníky vyhnout se kontaktu s tímto mutantem a nejprve dobře zkoumat terén. Vlkodav totiž značkuje své teritorium, někdy močí jako pes, jindy hromádkami kamenů či drápáním na ruiny či stromy.

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem 10.

 

Laco

Laco

Tento druh se objevil teprve nedávno a dřív, než se vědcům podařilo přijít s nějakým důstojným pojmenováním, mezi stalkery se vžilo jméno Laco. Jde o jakéhosi snad zmutovaného býka či podobné rohaté zvíře, ale chodí nahrbeně po dvou. Není příliš rychlý, ale má neuvěřitelnou sílu, před pár lety údajně vběhl do báze Slobody skrz zeď. Je samotářský a teritoriální, v místě, kde se zdržuje, prý údajně schovává ukořistěné předměty včetně zbraní, artefaktů, ale i lidských ostatků stalkerů, kteří neutíkali dost rychle. Útěk je totiž zřejmě nejůčinější obranou proti tomuto mutantovi. Svědkové tvrdili, že do něj vypálili tři zásobníky a on se k nim hnal stále stejnou rychlostí, jen o něco naštvanější. Ale u ohně se toho nakecá. Slobodě se kdysi povedlo jednoho sundat, takže nesmrtelný asi nebude. Ale staří mazáci dodávají: ,,Na T-34 prostě nemůžeš jít s klackem, mladej.“ Někteří jedinci mají místo jednoho rohu artefakt. Často po blowoutu mění své teritorium a zároveň z nějého důvodu začne následovat Vlkodava a ničit co jim přijde pod ruku. Vědci si myslí, že snad kdysi mohlo být celé stádo, které čas zredukoval na těch dnešních pár jedinců, a po blowoutu mají tendenci se nazpět do stáda zařazovat. Naštěstí není doposud zaznamenán případ, kdy by stalker zemřel nevyvratitelně na následky jeho útoku, ale zase třeba prostě jen nezbyly dost velké kousky. Stalkeři si myslí, že je to spíš otázka času. Prý je dost inteligentní na používání tupých vrhacích zbraní (rozuměj po pár stalkerech házel mladé stromy), ale domluvit se s ním nejde. Ti, kdo to zkusili, skončili s rozmácenými žebry a byli rádi, že s sebou měli deset kamarádů s kalachama, jinak by si nesli domů hlavu v nákupní tašce.

Proslýchá se, že snad umí regenerovat, podobně jako Vlkodav, jen o něco pomaleji.

-„Tenhle kryt vám bude na blowout vyhovovat, pane, radiace se dovnitř nedostane!“

-„Na radiaci kašlu, ale je ten kryt odolnej proti zmutovaný krávě?!“

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem “píchej na čísla a zdrhej”.

Svářeč

svarec

Tento zonální mutant je opravdu specialitka. Za těch několik let, co je v zóně pozorován, se o něm prakticky nic nezjistilo. Víme jen, že vzhledem silně připomíná člověka, ale jen opravdu připomíná. Někteří stalkeři tvrdí, že je to další, inteligentnější vývojový stupěn Snorka. Jiní říkají opak, že je to předchůdce Snorka, který pod vlivem zóny nestihl inteligenčně příliš zdegenerovat. Většina lidí ale netvrdí nic, neboť ho zahlédla jen letmo, při otočce na patě následované zběsilým úprkem. Okolo žádného jiného mutanta se snad nevytvořil takový mysteriózní opar právě jako u Svářeče. Víme o něm jen toto: v zóně se vyskytuje převážně v noci. vydává podivnou elektrickou záři, takže si ho rozhodně nespletete. V jedné ruce drží svářecí elektrodu, v druhé obvykle Elektru. Pohybuje se rychlostí chůze, nikdy ho nikdo neviděl běžet. Občas z něj prý trochu svítila radioaktivita, pokud ovšem víme, nikdo na ni ještě nezemřel. Jsou také zdokumentovány případy, kdy stalkeři, schovaní v bunkru před Blowoutem, byli doslova zavařeni uvnitř a stopy nasvědčují tomu, že to byl právě Svářeč, kdo je uvěznil. Někdy je doprovázen 2-3 kumpány podobného vzezření, avšak o poznání zdegenerovanějšími. Tvrdí se také, že když je napaden, pulzuje silnou radioaktivitou a při zásahu do světlo-vyzařujících částí těla vypouští jedovatý plyn. Toto jsou ovšem nepodložené povídačky od stalkerského ohníčku, ještě se totiž nenašel nikdo, kdo by na něj skutečně zaútočil a později o tom mohl vyprávět. Vzhledem k jeho silné elektromagnetické auře v jeho blízkosti selhávají téměř všechna elektronická zařízení.

Původní expedicí VML byl tento mutant ohodnocen na stupnici nebezpečnosti číslem 1, pokud nejste v bunkru, který právě zavařuje.

COMMENTS
Lucas_L commented

Bloodsucker je úroveň nebezpečnosti jen 6? Što? Boha! Při návštěvě snorka na bázi se člověk spíš drží zpátky, občas se i nechá trochu tatranek na ešusu a je to v klidu. Pár jsme jich v noci už taky celkem rychle ustříleli. Vlkodav je potvora silná, ale spíš se drží v otevřenejch prostorách. Občas ho prej někdo zabil. Ale jak vidim po setmění dvě červený světýlka, beru kramle i kdybych měl za sebou 5 kamarádů s automatama. Ty kokso, občas mi přijde, že se prostě zjevuje přímo v základnách 😀

Odpovedať
21/06/2017 at 13:26

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.