Oficiálne stránky organizácie LARPov v Čechách a na Slovensku
Untitled
Vodáci

Vitalij se probudil v nezvyklé poloze uprostřed palouku. Chvíli mu trvalo než si vzpomněl, že před tím, než omdlel, se těsně stačil vypotácet z radiačního pole. Znovu hodil šavli. Pak si vybavil, kterým směrem že to vlastně už znovu nechce jít a vydal se tím opačným. Konstantní zvracení ho dehydrovalo, vypil poslední doušek ze své čutory. Beztak to bylo pití ďábla, jelikož neměl protiradiační uzávěr. “Nemocnice je daleko, žádný léky nemám”, pomyslel si. “V tomhle stavu, hladovej a žíznivej, dlouho nevydržim a bar je stejně v prdeli jako nemocnice. To je v hajzlu.”

Potácel se dál lesem a snažil se nespadnout do žádný anomálie. Pod vahou svýho vybavení se brutálně potil. Měl chuť padnout do orosený trávy a lízat z ní vodu. Jenže žádná rosa ani tráva tady nebyly. Jen zamlžený skla plynový masky. Dorazil k malýmu bunkru, kde se v betonový předsádce vchodu opřel, aby si odpočinul. Zpozoroval železnej poklop dolů pod zem, ze zvyku ho otevřel, aby aspoň zběžně mrknul dolů. To, co spatřil, otevřelo jeho radiací zastřenou část paměti. “Doprdele, to je vono.”

Dole to bylo moc čistý a udržovaný na zdejší poměry. Honosně tam stála těžící věž na vodu i s čerpadlem a soustavou trubek okolo. Vitalij sice nevěděl, co to čerpadlo pohání, ale bylo mu to jedno. Podle zvuku a orosený celý soustavy v těch trubkách proudila čerstvá ledová voda. Na každý větší součástce šla spatřit značka jeho spásy. “Vodáci, že mě kruci nenapadli.” Slezl dolů a dočasně se vzpamatoval vodou z trubek. Tady si vodu natočit nemohl, Vodáci maj to svoje haraburdí složitý a kdyby to poškodil, tak by si ho našel asi každej jedinej stalker v zóně. Z vrtu vedly do stěn dvě trubky označené šipkou ven. Vybral si tu, která byla blíže směru, který si pamatoval on. Tím směrem se vydal, když vylezl nahoru a zabouchl za sebou poklop. “Doufám, že nejsou moc daleko.”

Vodáci jsou uskupení lidí, které se stará o to, aby Stalkeři nezdechli žízní. I hospodskej musí občas ty svoje štamgasty naředit, a proto pouhý alkoholový zásilky nestačej. Jejich zařízení v zóně jsou jako modly, na který si nikdo nedovolí šáhnout. Skupina sídlí v mobilním táboře, kterému se říká Kemp. Pokud máte dost peněz a málo pod kůži, že byste nevydrželi koupel v tý starý nádrži za hospodou, mají zde sprchy s filtrovanou vodou. No a nic není lepší, než si po koupeli koupit plnou misku bašty od místního kuchaře Radara a zakouřit si dýmku v Pipe Clubu u Ymira. Nad celým tím ansáblem stojí Pan C, kterýho stoprocentně poznáte podle modrýho baretu na palici (tmavě modrý). Řiká se, že u Vodáků se poví i to co se neví. Kdo ví…