Oficiálne stránky organizácie LARPov v Čechách a na Slovensku
17352468_10209018282598656_3272310439134060937_n
13 (Třináctka)

Voloďa moc chtěl do Zóny. Byl to už dospělý čtrnáctiletý muž a od starších chlapů z vesnice slyšel spoustu vyprávění o tajemných pokladech uprostřed divočiny. Taky říkali něco o mutantech, ale to byly beztak jen povídačky, aby malého chlapce vyděsili. Voloďa najde poklad, zbohatne a pak ho Zuzana bude chtít, i když má Voloďa podvýšku a akné. To je plán!

Trvalo pár dní, než Voloďa dorazil do Hospody. Chlapi venku mu radili, ať tomu říká Kyjosek, ale Voloďa jim přes zvracení vodky moc nerozumněl. Hospodský povytáhl obočí, když se ho mladík zeptal, kudy do Zóny, a nakonec mu na cestu věnoval cigáro a starou zrezlou čezetu s jedním nábojem.

Bude jeden náboj na bandity stačit?“ strachoval se mladík.

Hospodský se zasmál: „Ten je pro tebe, prcku. A jestli si nedáš pivo, tak vypadni…“ a přestal si ho všímat.

Teď Voloďa stál uprostřed lesa, kolem ani živáčka, a přemýšlel co dál. Po prašné stezce se převaloval prach a Voloďa litoval, že si nevzal prášky na alergii. Když v tom se za stromem ozval zvuk, který snad musel vyjít ze samotného pekla. Voloďa ztuhl namístě a jako ve snu pozoroval odpornou obludnost, která napůl po zadních napůl po všech čtyřech rozrážela mladé stromky, jak se hnala k němu. Vzpomněl si na jeden náboj od Hospodského. A pak si uvědomil, že stejně neumí se zbraní zacházet. Voloďa věděl, že umře, tak jen zavřel oči, opřel se o malé křovisko a čekal.

Kontakt! Civil v sektore 31. Kryciu paľbu na tie kurvy snorkovské!“ řeklo malé křovisko.

Výstřely se ozvaly ze všech stran na jednou. Obludnost se zřítila do trávy v záplavě vlastních střev.

Jedna, jedna, tu trojka, perimeter 31 čistý…“ zapraskala blízko vysílačka a všude kolem Volodi se začala zvedat křoviska. Zachránci! Stateční vojáci nebo tak něco! Voloďa byl šťastný.

Jeden z mužů k němu přistoupil, sklonil se na jeho úroveň a laskavým hlasem řekl: „Dobrý deň, pohybujete sa na hranici Zóny. Kontrola dokladov, môžem vidieť vašu legitimáciu?


 

Třináctka, Třináctá Rota, říkejte jim, jak chcete. Do Zóny přišli zhruba v době,kdy se tam vůbec nic nedělo, nikdo z nich nemluvil rusky a chvíli neměli do čeho píchnout. Ale co, nebyli by první, kdo se přišel do Zóny schovat před svojí minulostí.

Chlapi ze Třináctky se vyznačují dokonalou organizací a disciplínou, tábor rozbíjejí, kde se jim hodí a vodkou nikdy nešetří.

Pár dní po novém blowoutu najednou zakempili na hranici s nebezpečnou Zónou a začali stalkerům kontrolovat batohy. Stalkeři se vztekali, ale Třináctka měla nějaký oficiálně vypadající papír i s razítkem. A spoustu kvérů.

Jurij v Hospodě říkal, že prej jim dal dvě stovky, a oni ho nechali projít vpohodě. Dimitry zase říkal, že jim zkusil dát dvě stovky, a oni ho zmlátili. Každopádně se nechovají vyloženě nepřátelsky. Ale upovídaní taky zrovna nejsou.

Jeden efekt jejich hraniční stráž ale rozhodně má: Nedávno se snažil jeden chlap střelit Hospodskýmu artefakt za dvojnásobek, protože mu „tim plazením se ze Zóny skz trní a hovna, aby ho ty mrdky z Roty nešácli“ prý přidal hodnotu.