Oficiálne stránky organizácie LARPov v Čechách a na Slovensku
forest
Skupina ATOM?
pondelok, máj 20th, 2019

Tahle práce nepatřila zrovna k nejtěžším a taky podle toho byla placená. Na druhou stranu, část výplaty byla v munici a vodce jako podíl z “výkopu”. Hospodskej dává férový fušky. Sice za málo hotovosti, ale nikdy v tom nebyl výmrd nebo nějakej poser. Ostatně i za ten průšvih s atomovkou nakonec vlastně nemohl, že jo.

Jediný, co Alexe štvalo, je to, že musí kopat. Táhnout se do Zóny s krumpáčem nebo lopatou je hovadina, takže byl odkázán na starou dobrou zákopovou lopatku. A Nasťu, který držel hlídku. V téhle části Zóny bylo sice relativně bezpečno – ostatně, proč byste stashkovali v Rudé, že jo? Ale banditů a dalších oportunistů se najde vždycky dost.

Po chvilce kopání se Alex osvěžil troškou vodky a kusem špeku. “Hej, Nasťo, dáš si taky?” nabídl parťákovi, který stál opodál a kontroloval hranici lesa. Odpovědí mu bylo nesouhlasné zamručení pod vousy. Nasťa holt není ukecaný, za to je spolehlivý.

“Něco je v lese,” procedil mezi zuby Nasťa a zaklekl. “Někde tamhle se to mihlo,” řekl a vytáhl dalekohled. “Vidím ale leda hovno… No, co se dá dělat. V zádech si to nenecháme.” Stalker přes sebe přehodil maskovací kapucu a do ticha noci se ozvalo cvaknutí nataženého závěru. Alex odložil vodku a také si vzal do ruky kalacha. Měl něco odstříleno, ale i tak si nepřipadal zrovna bezpečně.

Oba stalkeři vyrazili do lesa – práce s výkopem jim neuteče. Šli ve finále jako vždy – Alex nalevo. Našlapovali potichu, nesvítili. Jeden by řekl, že byli tak drsní, že používali posunky ke komunikaci i v noci, ale byli prostě jen sehraní. Po vstupu do lesa chvilku vyčkali a pak se rozdělili – jen na pár metrů, samozřejmě.

Alexovi se najednou zježily chlupy na krku. Dokonce i jinde. Pocítil ten pudový pocit strachu, že je něco sakra špatně. “Nasťo, pryč!” křikl na svého parťáka a jak řekl, tak udělal. Jeho kamarád ví, jak se o sebe postarat, a spicha si dají buď u výkopu nebo v Baru. Jednoduchý.

Jednoduchý?

Opravdu?

Tma v lese a hlt vodky vyvolaly u stalkera prudké bušení srdce a jak běžel po tmě, tak – jak se zdá – trošku zabloudil. Temnotu a ticho lesa prořízl téměř až nelidský výkřik plný utrpení. A pak jen jeden výstřel. Jeden osamocený výstřel a pád těla. Ten zvuk znal Alex moc dobře – Nasťův kalach měl díky drobným vylepšením charakteristický, štěkavý zvuk. Jeden výstřel, jen jedno štěknutí kalacha.

“Nasťo!” vykřikl Alex a rázně změnil směr. Rychle doběhl na palouček, kde leželo tělo jeho kamaráda. Zaklekl, naštvaně rozsvítil podvěsnou baterku a začal hledat. Najednou cukl hlavou. Jakoby slyšel někoho volat své jméno…

“Sašenko….”

Tak mu říkala přeci jen jeho maminka. To ale není možné!

Alex se rychle přesunul a posvítil na mrtvolu svého parťáku. Sice měl značně pocuchanou hlavu, ale na tváři měl klidný, usměvavý výraz.

“Sašenko….klid….” ozvalo se za ním potichu. Alex se otočil, posvítil baterkou a…

Stála tam. Na hranici louky a lesa v mihotavém světle uviděl postavu, oděnou v jednoduché, zelené šaty. Ty šaty, ve kterých ji pohřbil v Knyšově.

“To není možné…” zašeptal a mířidla se mu začala třást. Strávil nějaký čas s vědci, věděl o tom, co se děje v Zóně, ale tohle… tohle prostě není možné. A Alex věděl, jak se jedná s nemožným.

Tmou zazněla dávka.

 


…o pár dní později.

 

“Jebať, je to Alex…” prohodil stalker Ymir, když se podíval na tělo schoulené v rohu. Kolem byla louže krve, odpovídající zhruba jedné osobě. Ymir kopl do stalkerovi mrtvoly a obrátil jí obličejem vzhůru. “A ještě se usmíval, když si podřízl žíly. Musím říct doktorskej, ať si dávaj majzla na chechtavý prášky a Barmanovi, ať si najde novýho poskoka. Mi přišel divnej, když dotáhl tu bednu.

A když jsme u toho…” Mrtví peníze nepotřebují. A z platby za službičku Alexovi moc neubylo.

Zbývalo jen jedno.

“Skupina ATOM? Vypadá to, že máme dalšího… Jo. Dementní výraz na tváři, ale tuhej jak řepa. Pro platbu se stavím… Jak pitvat? No to si naser. Říkali jste informace, na řezničinu si najděte někoho jinýho.”

“Všichni vědci jsou stejný,” odplivl si Ymir a od mrtvého si vzal placatku s vodkou. Při kopání hrobu bude žízeň…

Posted in Nezaradené