Oficiálne stránky organizácie LARPov v Čechách a na Slovensku
Volkoff
Outro – Volkoff industriers
piatok, júl 20th, 2018

Zasedání správní rady Volkoff Industries

 

“A už dost!” okřikl zbytek haštěřících se členů představenstva jeden z nejstarších náměstků, který byl v korporaci už nějaký ten pátek.

“Jsem si jist, že se zmizení pana Volkoffa rychle vysvětlí. V jeho stavu se cestování obecně nedoporučuje…” prohlásil a podíval se na nějaké zprávy, “..ale chápu, že tonoucí se stébla chytá. Ale věřit na takovéhle zázraky..” ušklíbl se.

 

“Pokud nedostaneme žádné zprávy, budeme nuceni ho pokládat za mrtvého…” připomněl jeden náměstek, kterého nikdo moc neměl rád. Hlavně proto, že vždy dokázal poukázat na pravdu v ten nesprávný okamžik.

 

Navíc to stejně všichni věděli.

 

“…a budeme postupovat dle platných a závazných norem, Vasili. Nemůžeme jinak.”

 

V ten okamžik se otevřely dveře a do jednací místnosti vešla postava, kterou většina z členů představenstva znala. Zhruba od té doby, co jí bylo 10 a taťka jí poprvé vzal do práce.

 

“Sašenko, teď asi není vhodná chvíle…..”

 

Dívka – či spíše už slečna – mlčky došla k čelu stolu, kde bylo místo jejího otce. Rada ho nechala ze slušnosti prázdné. Alex si v klidu sedla a pomalu si prohlédla všech osm přísedících.

Potom se usmála.

Nebyl to ale ten úsměv holčičky, co se těší, až dostane zmrzlinu. Byl to spíše úsměv žraloka. A nebo hada, hypnotizujícího kořist…

 

“Drahá správní rado. Kopie převodu věškerých aktiv mého otce, zahrnující i  majoritní podíl na společnosti, na mě máte na svých emailech, včetně všech možných i nemožných potvrzení…”

 

Píp. Celé správní radě najednou zabzučely mobily. O tom, co jim přišlo, nebylo třeba debatovat..

 

“..a tím pádem jako předsedkyně správní rady končím tuto schůzi. Vraťte se k práci…”

 

Ač Alex nemluvila nijak nahlas ani s agresivním podtónem, ticho v sále se dalo krájet. Každému došlo, co se stalo. Dobře, krom Vasila.

 

“Na to nemáte ŽÁDNÉ právo!”

 

Odpovědí mu byl jen ledový pohled hnědých očí… a drobný úšklebek.

 

“Ale mám. Mám mnohem víc práv, než si myslíš Vasili. Také tě můžu nechat na hodinu vyhodit a nechat státní zastupitelství, aby si postvítilo na to, co se nedá nazvat jinak než defraudace majetku společnosti Volkoff industries. Zamysli se nad sebou, než zase pojedeš do Řecka, ano? Dneska je velký den, takže to přejdu mlčením. A ty udělej dva kroky dozadu a zkus najít ty zbytky mozku, cos někde už před pár lety nechal… Řekla jsem, abyste se vrátili ke své práci.”

 

Odpovědí bylo jen ticho a zaklapávání notebooků a složek. Alex se otočila zády k radě a z velkého věžáku pozorovala oblohu.

 

Všichni odešli. Alex na rameno dopadla stará, těžká ruka. Reflexivně sebou trošku cukla.

 

“Až ho uvidíš, pozdravuj ho ode mne….” řekl starý náměstek. Chvilku počkal, nechal slova doznít a poté se i on vrátil do práce.

 

Ty slzy na tváři už nebyly určeny pro něj…

 

Posted in Nezaradené