Oficiálne stránky organizácie LARPov v Čechách a na Slovensku
PCH_2982-1
Frakce !!!
utorok, marec 21st, 2017

Stíny Zóny

Zpustlým sadem postupovala výprava. Přední a zadní voj zajišťovali dobře ozbrojení stalkeři, veprostřed se pak vlekli očividně vyjukaní vědci v hazmatech s logem Kyjevské technické univerzity s velkými batohy plnými citlivých elektronických zařízení na zádech.

Prošli kolem velké budovy s propadlými stropy a vyvalenými zdmi, prokazatelně poškozené obrovskou tlakovou vlnou.

Blíže Epicentru byly stále zřetelnější stopy obrovského výbuchu, který napáchal rozsáhlé škody do vzdálenosti několika kilometrů, a následné tlakové vlny, která podle stáří ruin zdecimovala velkou část Zóny před zhruba pěti lety.

Jak se přibližovali k bývalé pozici Černobylské elektrárny, po které nyní nezbylo nic jiného, než velký kráter, rostla úroveň radiace až k mezním hodnotám snesitelným i pro jejich těžké protiradiační obleky.

Velitel vydal rozkaz k zastavení a vytvoření kruhové obrany kolem vědců, kteří začali rozkládat své měřící přístroje.

Nečeká je nic příjemného; dlouhá noc v divoké části Zóny. Ale mají svou misi, kterou musí dokončit.

17353653_10210891943768868_3544856313769064016_n

Několik týdnů po prvním Blowoutu, který ukončil pětiletou nečinnost Zóny, se v ní objevila expedice stalkerů s několika vědci a zabrala si jako svojí hlavní bázi bunkr kousek od Kios… ehm, Hospody.

Zde vybudovali provizorní vědecké pracoviště, což je vzhledem k špatné dostupnosti Nebe pro mnoho stalkerů rozhodně plus. Ale kdo by potřeboval těžké vybavení v okolí hospody?

Podle motivů a znaků na některých kusech jejich vybavení je celá expedice iniciována Kyjevskou technickou univerzitou, ale kdo ví… Že by nakonec došlo ke sporu i na univerzitní úrovni a došlo k pozvednutí úrovně vědy v Nové Zóně?

Ke stalkerům se chovají celkem slušně, sem tam prý i někomu za pár zarjadů dohodí nějakou prácičku, ale většinu času tráví pobíháním po místech v Zóně, kam rozumný stalker ani nepáchne. Veteráni jim odhadují životnost zhruba na tři dny, ale uvidíme – třeba jim tahle parta zelenáčů ještě ukáže.

 


 

XIII.

Voloďa moc chtěl do Zóny. Byl to už dospělý čtrnáctiletý muž a od starších chlapů z vesnice slyšel spoustu vyprávění o tajemných pokladech uprostřed divočiny. Taky říkali něco o mutantech, ale to byly beztak jen povídačky, aby malého chlapce vyděsili. Voloďa najde poklad, zbohatne a pak ho Zuzana bude chtít, i když má Voloďa podvýšku a akné. To je plán!

Trvalo pár dní, než Voloďa dorazil do Hospody. Chlapi venku mu radili, ať tomu říká Kyjosek, ale Voloďa jim přes zvracení vodky moc nerozumněl. Hospodský povytáhl obočí, když se ho mladík zeptal, kudy do Zóny, a nakonec mu na cestu věnoval cigáro a starou zrezlou čezetu s jedním nábojem.

Bude jeden náboj na bandity stačit?“ strachoval se mladík.

Hospodský se zasmál: „Ten je pro tebe, prcku. A jestli si nedáš pivo, tak vypadni…“ a přestal si ho všímat.

Teď Voloďa stál uprostřed lesa, kolem ani živáčka, a přemýšlel co dál. Po prašné stezce se převaloval prach a Voloďa litoval, že si nevzal prášky na alergii. Když v tom se za stromem ozval zvuk, který snad musel vyjít ze samotného pekla. Voloďa ztuhl namístě a jako ve snu pozoroval odpornou obludnost, která napůl po zadních napůl po všech čtyřech rozrážela mladé stromky, jak se hnala k němu. Vzpomněl si na jeden náboj od Hospodského. A pak si uvědomil, že stejně neumí se zbraní zacházet. Voloďa věděl, že umře, tak jen zavřel oči, opřel se o malé křovisko a čekal.

Kontakt! Civil v sektore 31. Kryciu paľbu na tie kurvy snorkovské!“ řeklo malé křovisko.

Výstřely se ozvaly ze všech stran na jednou. Obludnost se zřítila do trávy v záplavě vlastních střev.

Jedna, jedna, tu trojka, perimeter 31 čistý…“ zapraskala blízko vysílačka a všude kolem Volodi se začala zvedat křoviska. Zachránci! Stateční vojáci nebo tak něco! Voloďa byl šťastný.

Jeden z mužů k němu přistoupil, sklonil se na jeho úroveň a laskavým hlasem řekl: „Dobrý deň, pohybujete sa na hranici Zóny. Kontrola dokladov, môžem vidieť vašu legitimáciu?

17352468_10209018282598656_3272310439134060937_n

Třináctka, Třináctá Rota, říkejte jim, jak chcete. Do Zóny přišli zhruba v době,kdy se tam vůbec nic nedělo, nikdo z nich nemluvil rusky a chvíli neměli do čeho píchnout. Ale co, nebyli by první, kdo se přišel do Zóny schovat před svojí minulostí.

Chlapi ze Třináctky se vyznačují dokonalou organizací a disciplínou, tábor rozbíjejí, kde se jim hodí a vodkou nikdy nešetří.

Pár dní po novém blowoutu najednou zakempili na hranici s nebezpečnou Zónou a začali stalkerům kontrolovat batohy. Stalkeři se vztekali, ale Třináctka měla nějaký oficiálně vypadající papír i s razítkem. A spoustu kvérů.

Jurij v Hospodě říkal, že prej jim dal dvě stovky, a oni ho nechali projít vpohodě. Dimitry zase říkal, že jim zkusil dát dvě stovky, a oni ho zmlátili. Každopádně se nechovají vyloženě nepřátelsky. Ale upovídaní taky zrovna nejsou.

Jeden efekt jejich hraniční stráž ale rozhodně má: Nedávno se snažil jeden chlap střelit Hospodskýmu artefakt za dvojnásobek, protože mu „tim plazením se ze Zóny skz trní a hovna, aby ho ty mrdky z Roty nešácli“ prý přidal hodnotu.

 


 

 

Krasnoje Nebo

17265125_1642648952413713_4751061880167691138_n“Poslouchej, stalkere. Ty jsi neslyšel o Nebi? Ne, tak já ti to za pár vodek řeknu, může ti to zachránit kejhák:

Jde o takovou podivnou partu týpků, co se rozhodla, že je vnější svět úplně nebere a že stráví svá nejlepší – a podle všeho i poslední – léta v Zóně. Usídlili se rovnou v nebezpečné části. Abych ti to trochu vysvětlil, dlouhá a pomalá smrt asi není ta nejlepší cesta životem, takže to postavili celé na hlavu a myslí si, že jsou tu od toho, aby udělali svět lepším a že tajemství Zóny jsou klíčem k dalšímu úspěchu lidstva. I když hlásají přísně vědecký přístup (heh, to jsem si nevymyslel, to jsem slyšel u nich), zavání to trochu čirým bláznovstvím, takže jim to moc nerozmlouvej, abys nenarazil. Dobrý je, že když už chtějí pomáhat a ví jak, tak to prostě udělají. U svého bunkru zbudovali polní nemocnici, bez které by se sami neudrželi na nohou, ale kam tě vezmou, pokud to v Zóně schytáš. Taky tam mají laborku, aby nemuseli nic pouštět ven do nezasvěcených rukou, a rovnou zkoumali, co se k nim dostane. Takže jim můžeš střelit krámy ze Zóny, kdyby se ti zrovna nehodilo tahat se s tím až k Hospodě nebo přes hranice, třeba kdybys věděl, že tě chce někdo vyhmátnout po cestě. Navíc je to všechny láká za tajemstvím, když najdeš něco, na co nestačíš, dost možná vyrazí s tebou. Nebo ti aspoň půjčí atombordel a počkají si, s čím se vrátíš.

Tak mě napadlo, že jsem ti chtěl hlavně říct, že nejsou žádná charita, ale když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně jo. Zadarmo se s tebou bavit nebudou, ale s přihlédnutím k tomu, že jim nikdo nesype prachy do kasičky a kolik oni asi vysypou sami za to, aby se udrželi, to není tak zlý. Jasně, s nějakým rizikovým příplatkem počítej, ale lepší tady něco přihodit, než se plazit půl dne do bezpečí a doufat, že ti nic neskočí na záda nebo neustřelí palici. Taky by ti tu hlavu mohli ustřelit sami a vzít si, co se jim líbí, ale v tomhle směru to vypadá v pohodě. Žádný partyzánský vybírání mýtného nebo poplatek za čerstvý vzduch.

Jo a bacha, když zní něco příliš jednoduše a dobře, většinou se najde někdo, kdo si z toho chce kus urvat. Někdo je přesvědčený, že dělá dobrou věc, a někdo se může jen rozhodnout, že mu tady něco kápne bez velkého rizika. Kdo moc věří, taky moc přehlíží. Zvlášť, když je takovej magor, aby se dobrovolně rozhodl nocovat na půl cesty mezi radiací a mutantama. Ale nakonec – zachránili tě? Tak o co jde… a teď tu vodku!”

 

Posted in Oznam